„Dostala jsem darem druhý život a chci ho zasvětit Koreji a jejím obyvatelům.“
(Z autobiografie Zocelilo mě zoufalství, pohání mě naděje).

Dvacátého května 2006 napadl Park Geun-hye v průběhu předvolebního mítinku v Soulu muž s nožem a způsobil jí vážné zranění tváře.

Ošetřující lékař prohlásil, že kdyby nůž pronikl o pouhých pět milimetrů hlouběji, znamenalo by to takřka okamžitou smrt. Během operace myslela Park Geun-hye na své zavražděné rodiče a posléze vyjádřila vděčnost lidem, kteří se modlili za její brzké uzdravení. Je přesvědčena, že přežila díky zásahu z nebes.

„Často mě napadá, že mi až dosud pomáhala překonávat nesnáze nějaká mocná síla. Vždycky jsem měla za to, že můj život nepatří jen mně. Věřím, že tohle pomyšlení mi pomohlo přestát chvíle zoufalství. Občas jsem pociťovala takovou bolest, že každý další den byl neuvěřitelným utrpením. V tomto okamžiku se přede mnou otevírá nová cesta. Neuhnu z ní. Vydám se po ní a odvážně budu čelit všem nesnázím, které mě na ní potkají. Jsem přesvědčena, že mým životním úkolem je dát lidem novou naději.“