V roce 2004, šest let po zvolení Park Geun-hye poslankyní Národní shromáždění, byla její strana Hannara-dan (Velká národní strana) obviněna z toho, že v roce 2002 přijímala od korejských firem nelegální finanční dary na předvolební kampaň. Také pokus strany o sesazení prezidenta Roh Moo-hyuna se obrátil proti ní. V dubnových volbách přišla Hannara-dan o většinu v Národním shromáždění a hrozil jí rozpad.

Nikdo v sobě nenašel odvahu chopit se komidla a pokusit se vyvést potápějící se stranu z krize. Pouze Park Geun-hye se rozhodla vyhovět prosbám spolustraníků, ujmout se funkce předsedy a postavit se problémům čelem.

Jejím prvním krokem byl prodej stranického sídla. Vedení strany se přesunulo do stanů na volném prostranství. Park uznala chyby předchozího vedení, omluvila se občanům a slíbila, že Velká národní strana již nikdy nepřijme nelegální finanční příspěvky.

Jako první v Koreji prosadila Park Geun-hye systém, v němž kandidáty do Národního shromáždění nominují řadoví členové. Díky tomu se dostali ke slovu mladí lidé z celé země. Podařilo se jí přebudovat Hannara-dang ve stranu soustředěnou na politický program a legislativu a plně využívající moderní informační technologie.

Rychle a rozhodně dokončila demokratizaci stranických mechanismů. Také v tomto směru jí v Koreji náleží primát.

Přesunem stranického vedení do provizorního stanového sídla osvědčila Park své novátorství a ochotu ke změně.

Za jejích sedmadvacet měsíců trvajícího předsednictví porazila Hannara-dang vládnoucí stranu ve všech volbách a zajistila si čtyřicet nových poslaneckých mandátů.

Park Geun-hye byla prvním lídrem jihokorejské politické strany, který nebyl donucen k rezignaci v průběhu svého působení ve funkci. Po dobrovolném uprázdnění postu se stala nejsilnějším kandidátem strany v prezidentských volbách.